|
|
Populismus jako diskurzivní strategie: analýza komunikace vybraných populistických aktérů na české politické scéně
Křovák, Jan ; Charvát, Jakub (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Tato práce analyzuje koncept populismu jako diskurzivní strategie. Využívá proto pohled na populistický diskurz, jak o něm ve svých pracích hovoří Ernesto Laclau a další autoři. Autor analyzuje komunikační postupy čtyř vybraných českých politických aktérů na sociálních sítích (Facebooku a Twitteru) v období před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v říjnu roku 2021. Pro analýzu si autor vybral zástupce běžně označovaných populistů, tedy bývalého premiéra Andreje Babiše, krajně pravicových populistů, tedy Tomia Okamuru, a pak také dva politiky, kteří zastupují mainstreamové strany - Markétu Pekarovou Adamovou z TOP 09 a Víta Rakušana z hnutí STAN. V teoretické části autor popisuje na základě odborné literatury do hloubky fenomén populismu, uceleným způsobem pak poukazuje na vztah populismu, sociálních sítí, médií a politické komunikace. V praktické části provedl autor takzvanou kritickou diskurzivní analýzu příspěvků zmíněných autorů a následně porovnal jejich praktiky, které zasadil do kontextu populistického narativu popsaného v teoretické části práce.
|
|
|
Na vlně populismu. Aktuální vývoj Svobody a přímé demokracie
NUSKOVÁ, Nikola
Bakalářská práce se zabývá tématem populismu v České republice, a to konkrétně na příkladech Úsvitu přímé demokracie a Svobody a přímé demokracie. V první části práce je nastíněna teorie populismu, po níž následuje přiblížení podnikatelské minulosti zakladatele a lídra obou politických subjektů Tomia Okamury. Dále je zkoumán vznik a vývoj hnutí Úsvit a příčiny odchodu jeho předsedy. Třetí kapitola mapuje cestu Svobody a přímé demokracie od jejího založení až po současnost. Zmíněna je vnitřní organizace a programové cíle strany, opomenut není ani politický marketing. V neposlední řadě se práce zaměřuje na analýzu voleb, které hnutí za dobu své existence absolvovalo.
|
|
|
Populismus jako diskurzivní strategie: analýza komunikace vybraných populistických aktérů na české politické scéně
Křovák, Jan ; Charvát, Jakub (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Tato práce analyzuje koncept populismu jako diskurzivní strategie. Využívá proto pohled na populistický diskurz, jak o něm ve svých pracích hovoří Ernesto Laclau a další autoři. Autor analyzuje komunikační postupy čtyř vybraných českých politických aktérů na sociálních sítích (Facebooku a Twitteru) v období před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v říjnu roku 2021. Pro analýzu si autor vybral zástupce běžně označovaných populistů, tedy bývalého premiéra Andreje Babiše, krajně pravicových populistů, tedy Tomia Okamuru, a pak také dva politiky, kteří zastupují mainstreamové strany - Markétu Pekarovou Adamovou z TOP 09 a Víta Rakušana z hnutí STAN. V teoretické části autor popisuje na základě odborné literatury do hloubky fenomén populismu, uceleným způsobem pak poukazuje na vztah populismu, sociálních sítí, médií a politické komunikace. V praktické části provedl autor takzvanou kritickou diskurzivní analýzu příspěvků zmíněných autorů a následně porovnal jejich praktiky, které zasadil do kontextu populistického narativu popsaného v teoretické části práce.
|
|
|
Politická komunikace českých populistických politiků
Voráček, Michal ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Guasti, Petra (oponent)
Diplomová práce se věnuje analýze politické komunikace českých populistických politiků v souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021. Jejím cílem je zmapovat komunikační aktivitu vybraných politických představitelů a porovnat, jakým způsobem využívají tito aktéři sociální sítě pro svou politickou komunikaci, jaký vliv má blízkost voleb na aktivitu a narativ jejich komunikační strategie, jakým tématům se ve svých sděleních nejčastěji věnují a do jaké míry využívají prvků populismu a personalizace. Teoretická část se zaměřuje na definici a genezi termínu populismus se zvláštním akcentem na přístup ke studiu populismu jakožto komunikačního stylu. Dále je věnována pozornost politické komunikaci v souvislosti s nástupem a rozmachem internetu a sociálních sítí, zejména pak tomu, jak této transformace komunikačního prostředí využívají političtí představitelé v rámci své politickou strategii. Praktická část pak formou obsahové analýzy zkoumá komunikační aktivitu tří vybraných populistických politiků (Andreje Babiše, Tomia Okamury, Roberta Šlachty) na Facebooku v předvolebním období, povolebním období a v období běžného politického boje, a to celkově po dobu šesti týdnů. Získaná data jsou následně analyzována a interpretována ve vztahu k dosavadnímu výzkumu.
|
|
|
George Soros v rétorice vybraných českých politických činitelů
Koblížková, Anna ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá způsobem referování o americkém miliardáři a filantropovi Georgi Sorosovi ze strany českých politických činitelů. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. První část vymezuje teoretická východiska studie, která slouží k interpretaci prováděné kvantitativní obsahové analýzy. Jelikož hlavním cílem této práce je prokázat, že zkoumaná komunikace, vztahující se k postavě George Sorose, je v souladu s interpretací teorie nového populismu, teoretické část se tedy věnuje představení konceptu populismu a jeho hlavních definičních problematik a poté se zejména zabývá popisem hlavních charakteristik teorie nového populismu britského politologa Paula Taggarta. Na základě tohoto pojetí populismu byl sestaven teoretický dataset, jenž slouží jako výzkumný rámec pro praktickou analýzu. V druhé části práce je nejprve charakterizován metodický obsah výzkumu. Popsán je proces tvorby datového souboru (metoda sběru dat a vymezení časového úseku), kterému předchází představení procesu volby zkoumaných subjektů, a také je zde popsán proces tvorby soustavy proměnných. Dalším segmentem této části práce je kapitola věnující se samotnému Georgi Sorosovi, respektive širšímu fenoménu George Soros. S touto osobou je spojena celá řada aktivit a současně i mnoho kontroverzí, se...
|
|
|
Jak jazyk ovládá mysl: Obsahová kvantitativní analýza rétoriky hnutí ANO, SPD a IvČRN ve vztahu k totalitnímu jazyku Třetí říše
Ligas, Aleš ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem Evropské migrační krize v počet užívání vybraných znaků totalitního jazyka v rétorice předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, předsedy hnutí SPD Tomia Okamury a hlavního představitele iniciativy IvČRN Martina Konvičky. Cílem práce je pomocí nových kvantitativních metod průběhu času četnost a strukturu užívaných znaků totalitního jazyka vycházejících věčnosti amerického historika Timothyho Snydera. Výskyt znaků totalitního jazyka byl sledován na sociální síti Facebook v rozmezí let 2017. Výsledky analýzy ukazují nárůst užívání znaků totalitního jazyka s nástupem migrační krize. závěru je uvedena komparace sledovaných politických aktérů a kontextuální interpretace zjištěných poznatků.
|
|
|
Politický bulvár na příkladech titulů Na vlastní oči Praha 10 a Na vlastní oči
Komrska, Jiří ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce bylo nalézt na stránkách titulu Na vlastní oči schémata, která charakterizují bulvární tisk ve své specifické podobě politického bulváru. Předmětem analýzy se stal časový úsek let 2016 až 2019, během něhož vyšel uvedený titul celkem ve čtyřech vlnách, které vždy souvisely s příslušnou předvolební kampaní. Titul Na vlastní oči byl vydáván nejprve anonymně, teprve později se k jeho vydávání přihlásil Jan Čížek, vydavatel regionálních radničních novin a kandidát strany Svoboda a přímá demokracie (SPD). Konečným zadavatelem novin se stala v dalším období přímo tato politická strana V první vlně vydavatelské činnosti se autoři tohoto titulu soustředili na dehonestační kampaň proti tehdejší kandidátce do Senátu Parlamentu České republiky a v širších souvislostech pak i celé tehdejší opozice v rámci Zastupitelstva městské části Praha 10. V pozdějších vydáních titul pracoval především s tématy, jejichž cílem bylo vyvolání strachu z blíže nedefinovaného nebezpečí spojeného s uprchlickou krizí a z obav z neznámého v podobě islámského náboženství, které bylo vždy spojováno s hrozbou terorismu. V souvislosti s volebním programem SPD byla komunikována i nepodložená kritika Evropské unie a rovněž je kladen vysoký důraz na ochranu národních zájmů, patriotismus a nacionalismus. Z...
|
|
|
Analýza vztahu zásad sociální nauky církve a stanovisek hnutí Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura
Esterle, Štěpán ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hledáním vztahu principů, respektive zásad formulovaných katolickou sociální naukou a písemných stanovisek hnutí Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura, která jsou prezentována na oficiálních webových stránkách hnutí. V úvodu práce je čtenář stručně seznámen s jednotlivými zásadami katolické sociální nauky. Konkrétně bylo pro účely této práce vybráno pět zásad, které zmiňuje Kompendium sociální nauky církve. Jedná se o zásadu důstojnosti lidské osoby ("princip personality"), zásadu společného dobra, zásadu univerzálního určení statků, zásadu subsidiarity a zásadu solidarity. Následně je čtenář obeznámen se základními postoji hnutí Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD). Formou orientačního výzkumu jednotlivých stanovisek hnutí SPD jsou poté formulována tři témata, která hnutí zmiňuje nejčastěji. Ty představuje Evropská unie, zahraniční politika a migrace. Komparací těchto nejčastěji zmiňovaných témat v pojetí hnutí SPD s katolickou sociální naukou a dalšími relevantními zdroji je vytvořen podklad pro následnou konfrontaci zásad katolické sociální nauky a stanovisek hnutí SPD. Neméně zásadní pro tuto konfrontaci jsou i další postoje hnutí SPD týkající se zejména společenské oblasti a také hodnoty pravdy, svobody, spravedlnosti a lásky, které Kompendium...
|
|
|
Vznik a vývoj české SPD v letech 2015 - 2018.
Režná, Zuzana ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Šmejkal, Jan (oponent)
Bakalářská práce pojednává o vzniku a vývoji politického hnutí Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura. Teoretická část se věnuje politickým stranám jako takovým. Prostor je zde dán definici politických stran, jejich vzniku, typologii a funkcím. Část práce se také věnuje systému politických stran. Druhá část práce se věnuje zejména vzniku a vývoji hnutí SPD, přes první hnutí založené Tomiem Okamurou - Úsvit, až po současnou situaci SPD. Prostor je zde věnován zejména programu SPD, voličům hnutí a volebním průzkumům. KLÍČOVÁ SLOVA politická strana, politické hnutí, SPD, Tomio Okamura, přímá demokracie, referendum, elektorát
|
|
|
Diskurzivní analýza politických postojů prezidenta České republiky Miloše Zemana a krajně pravicových politických stran
Vocel, Jan ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Klíčová výzkumná otázka mé diplomové práce se zabývá problémem, zda prezident České republiky Miloš Zeman vytváří stejný diskurz jako krajně pravicové politické strany v České republice. Výzkum se týká společenského diskurzu kolem aktuální migrační krize, které čelí Evropa. V souvislosti s tím je provedena diskurzivní analýza u témat migrace, islám, terorismus či vnějších a vnitřních aktérů. Tento výzkum je prováděn na základě teorie binárních opozic Teuna Van Dijka, kterou lze uplatnit na populistickém politickém stylu, jímž se vyznačují prezident Zeman a krajně pravicové politické strany, mezi kterými jsou analyzovány Dělnická strana sociální spravedlnosti, Národní demokracie, Úsvit - Národní Koalice, Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura a Strana práv občanů. Data pro výzkum jsou sbírána z oficiálních komunikačních kanálů prezidenta Zemana a politických stran, mezi něž patří oficiální webové stránky a sociální sítě. Na základě diskurzivní analýzy jejich politických vyjádření je možno porovnat prezidenta Zemana a krajně pravicové strany u každého tématu a vyvodit závěr, zda o těchto tématech mluví shodně, nebo rozdílně.
|
host ::
RSS.